Časopis KOM
Výzkumné články
2010, 54 (2), 35–44
Citace (ACS): Liberski, P.; et al. Vliv teploty na strukturu a tloušťku zinkových povlaků na reaktivních ocelích. Koroze a ochrana materiálů 2010, 54 (2), 35–44.
Citace (ISO): Liberski, P.; et al. Vliv teploty na strukturu a tloušťku zinkových povlaků na reaktivních ocelích. Koroze a ochrana materiálů 2010, vol. 54, no. 2, p. 35–44.
Tloušťka a struktura žárově zinkovaných povlaků závisí na mnoha faktorech. Největší vliv má teplota lázně, její chemické složení a chemické složení pokovované oceli. Teplota zinkovací lázně je nejdůležitějším faktorem působícím na kinetiku růstu povlaků, jejich strukturu a tloušťku. V současné době je stále problém zinkování slitin železa s kritickým obsahem křemíku. Za účelem omezení vlivu tohoto prvku na vznik zinkových povlaků s nadměrnou tloušťkou se zavádí do lázně přísadu nikl. V práci jsou předloženy argumenty, že křemík v oceli nezpůsobuje vznik nadměrně tlustých povlaků při vysokoteplotním zinkování. Při pokovování reaktivních ocelí v zinkovací lázni s obsahem niklu v rozsahu teplot 440-470 °C je důležité udržení nízké teploty procesu. Předložené v práci výsledky zkoušek ukazují, že překročení teploty 450 °C při zinkování reaktivní oceli dokonce i v zinkovací lázni s přísadou niklu způsobuje vznik povlaků s nadměrnou tloušťkou a nepravidelnou/nesprávnou strukturou. Má to velký vliv na kvalitu povlaků a spotřebu zinku při pokovování.
2010, 54 (2), 45–50
Citace (ACS): Hagarová, M.; et al. Analýza odolnosti PVD vrstiev v tribologických podmienkach pri zvýšenej teplote. Koroze a ochrana materiálů 2010, 54 (2), 45–50.
Citace (ISO): Hagarová, M.; et al. Analýza odolnosti PVD vrstiev v tribologických podmienkach pri zvýšenej teplote. Koroze a ochrana materiálů 2010, vol. 54, no. 2, p. 45–50.
Príspevok sa zaoberá štruktúrnou stavbou a tribologickými vlastnosťami tenkých PVD vrstiev. Tieto vrstvy na báze Ti boli deponované, na povrch oceľového substrátu S 600, metódou ARC (Cathodic Arc Technology) a LARC (Lateral Rotating Arc – Cathodes). Štruktúrna stavba povlakovaného materiálu bola sledovaná na rastrovacom elektrónovom mikroskope. Odolnosť tenkých vrstiev bola stanovená v tribologických podmienkach namáhania pin-on-disc testom. Povrch povlakovaných vzoriek, po tribo teste, bol dokumentovaný a súčasne analyzovaný EDX analýzou na rastrovacom elektrónovom mikroskope.
2010, 54 (2), 51–55
Citace (ACS): Marešovský, P. Vliv znečištění povrchu rozpustnými solemi na ochrannou účinnost nátěru. Koroze a ochrana materiálů 2010, 54 (2), 51–55.
Citace (ISO): Marešovský, P. Vliv znečištění povrchu rozpustnými solemi na ochrannou účinnost nátěru. Koroze a ochrana materiálů 2010, vol. 54, no. 2, p. 51–55.
Článek podává informaci o výsledcích urychlených korozních zkoušek ocelových vzorků kontaminovaných rozpustnými solemi. Cílem bylo stanovit vliv znečištění povrchu na ochrannou účinnost dvousložkového epoxidového antikorozního nátěru. V závislosti na provedené předúpravě povrchu byl sledován vliv znečištění chloridem sodným a síranem sodným především na vznik puchýřů, prokorodování nátěru a jeho přilnavost.
2010, 54 (2), 56–62
Citace (ACS): Kouřil, M.; et al. Korozní rychlost konstrukčních materiálů v horké kyselině fosforečné za přispění anodické polarizace. Koroze a ochrana materiálů 2010, 54 (2), 56–62.
Citace (ISO): Kouřil, M.; et al. Korozní rychlost konstrukčních materiálů v horké kyselině fosforečné za přispění anodické polarizace. Koroze a ochrana materiálů 2010, vol. 54, no. 2, p. 56–62.
Práce je zaměřená na výběr vhodného konstrukčního materiálu pro prvky elektrolyzéru vody, které jsou exponovány v elektrolytu 85% kyseliny fosforečné o teplotě až 150 °C a mohou být i zatíženy anodickou polarizací na potenciál až 2,5 V/ACLE. Testováno bylo několik typů korozivzdorných ocelí, tantal, niob, titan, niklové slitiny a karbid křemíku. Korozní rychlost byla stanovena z hmotnostních úbytků jednak při samovolném korozním potenciálu materiálů a při různých úrovních polarizace. Jediným korozně odolným materiálem v 85 % kyselině fosforečné při 150 °C a polarizaci 2,5 V/ACLE byl tantal. V případě tantalu je však nebezpečná i mírná katodická polarizace v takto kyselém prostředí. Redukce vodíku vede ke vzniku hydridu tantalu, ke ztrátě mechanických vlastností až k úplnému rozpadu kovu. Naproti tomu titan je v horké kyselině fosforečné bez korozní odolnosti. Byly zaznamenány korozní rychlosti od desítek milimetrů až po metry za rok v závislosti na teplotě kyseliny.
Přehledové články (review)
2010, 54 (2), 63–68
Citace (ACS): Schulz, W. Jaké výhody a nevýhody mají legované zinkové taveniny?. Koroze a ochrana materiálů 2010, 54 (2), 63–68.
Citace (ISO): Schulz, W. Jaké výhody a nevýhody mají legované zinkové taveniny?. Koroze a ochrana materiálů 2010, vol. 54, no. 2, p. 63–68.
2010, 54 (2), 69–72
Citace (ACS): Mlnařík, J. Vysokoteplotní koroze kovů - oxidace slitin. Koroze a ochrana materiálů 2010, 54 (2), 69–72.
Citace (ISO): Mlnařík, J. Vysokoteplotní koroze kovů - oxidace slitin. Koroze a ochrana materiálů 2010, vol. 54, no. 2, p. 69–72.
První díl příspěvku o vysokoteplotní oxidaci byl zaměřen výhradně na oxidaci čistých kovů a seznamoval čtenáře se základním fenoménem vysokoteplotních koroze – tvorbou oxidické vrstvy na povrchu materiálu a její ochrannou funkcí. Čisté kovy jsou ale v praxi používány pouze zřídka, častěji se samozřejmě uplatňují slitiny. I u slitin obvykle platí, že podmínkou jejich použitelnosti je vznik dobře chránící oxidické vrstvy. Právě chemické složení slitiny může zajistit výhodnější chemické složení (případně morfologii) oxidické vrstvy a tím i výrazně lepší korozní odolnost materiálu.