Po delší době se opět setkáváme nad novinkami v souboru českých technických norem věnovaných problematice koroze a ochrany proti korozi. Protože počet nových ČSN vydaných v druhé polovině roku 2015 byl poměrně malý, rozšířili jsme časový záběr tohoto příspěvku na období od července 2015 do června 2016. V těchto měsících bylo ve sledovaném oboru vydáno 26 českých technických norem, z toho osm přejímá evropské či mezinárodní normy překladem, dvě převzetím originálu a šestnáct oznámením ve Věstníku ÚNMZ (tzv. vyhlášením). V dřívějších letech by podíl norem převzatých překladem byl jistě vyšší, v rámci úsporných opatření ÚNMZ však ve sledovaném období byly vyhlášeny i některé normy, u kterých bylo předchozí vydání přeloženo.

Přestože počet terminologických norem v tomto oboru pochopitelně není příliš velký, vyšly v uvedeném období hned dvě nové. Jednou z nich je ČSN EN ISO 8044 (03 8001) Koroze kovů a slitin – Základní termíny a definice, kterou by jistě měl znát každý, kdo se tímto oborem aspoň trochu zabývá. Norma je převzetím příslušné evropské normy překladem a nahrazuje ČSN stejného označení z roku 2000. V přejímané normě byla doplněna řada dalších termínů, které byly zařazeny vždy na konec příslušné kapitoly, takže zůstala zachována čísla původních hesel (jde v podstatě o provizorní řešení). Celkově se počet hesel zvýšil téměř o polovinu. Navíc je ČSN na rozdíl od předchozího vydání čtyřjazyčná, nově tedy obsahuje termíny a definice i ve francouzštině a v němčině. V současné době už v ISO/TC 156/WG 1 bylo schváleno zahájení revize této normy, takže se za několik let můžeme dočkat dalšího vydání.

Další vydanou terminologickou ČSN je ČSN EN 15826 (94 5000) Smalty – Terminologie. V tomto případě jde o dodatečný překlad evropské normy převzaté v roce 2010 oznámením ve Věstníku ÚNMZ (úkol byl schválen ještě před zahájením úsporných opatření). Máme tedy k dispozici normalizovanou českou terminologii i z tohoto oboru. Norma obsahuje české a anglické termíny a definice plus termíny ve francouzštině a v němčině. Celkový počet hesel je 260 (!), na konci je doplněno několik dalších českých termínů a jejich definic.

V současné době probíhají práce na převzetí této evropské normy jako mezinárodní pod označením ISO 19496-1, paralelně se hlasuje i v CEN. Označení připravované normy jako část 1 je způsobeno tím, že se současně pracuje i na ISO 19496-2, která bude obsahovat popisy a především fotografické příklady různých vad smaltových povlaků. I v tomto případě se pracuje na normě i v rámci CEN, takže obě části by měly vyjít jako EN ISO a následně jako ČSN EN ISO.

V oboru žárového stříkání byly vydány celkem čtyři normy, z toho dvě přejímají příslušné EN překladem a dvě oznámením ve Věstníku ÚNMZ. Překlady jsou ČSN EN ISO 12679 (03 8702) Žárové stříkání – Doporučení pro žárové stříkání a ČSN EN ISO 12670 (03 8703) Žárové stříkání – Součásti s žárově stříkanými povlaky – Technické dodací podmínky. V obou případech jde o revize již dříve vydaných norem.

Pouze oznámením ve Věstníku byly vydány ČSN EN ISO 14920 (03 8730) Žárové stříkání – Stříkání a tavení natavitelných slitin a ČSN EN ISO 14919 (03 8741) Žárové stříkání – Dráty, tyčinky a kordy pro stříkání plamenem a stříkání elektrickým obloukem – Klasifikace – Technické dodací podmínky. Texty těchto norem jsou tedy k dispozici bohužel pouze v angličtině, i když předchozí vydání byla přeložena.

Mimo CTN SVÚOM byly ve sledovaném období vypracovány a vydány dvě normy týkající se anodických oxidových povlaků na hliníku. Jde o ČSN ISO 10074 (03 8650) Anodická oxidace hliníku a jeho slitin – Specifikace pro tvrdé anodicky oxidované povlaky na hliníku a jeho slitinách a ČSN ISO 10216 (03 8650) Anodická oxidace hliníku a jeho slitin – Přístrojové stanovení ostrosti zobrazení anodickými oxidovými povlaky – Přístrojová metoda. Obě normy byly převzaty překladem, což byla prakticky jediná možnost – podle sdělení z ÚNMZ se „čisté“ mezinárodní normy, které nejsou zároveň EN, oznámením ve Věstníku nezavádějí.

 Pokud je někomu z čtenářů divné, že obě normy mají stejný třídicí znak, pak bohužel je to pravda. Už při přejímání řady norem na anodické oxidové povlaky před několika lety byl na ÚNMZ zvolen pro všechny z nich třídicí znak 03 8650, přestože další čísla až do konce řady 03 86 jsou volná. Do roku 2011 platná ČSN EN 12373 Hliník a slitiny hliníku – Anodická oxidace měla 19 částí, které specifikovaly zkoušení různých vlastností povlaků (např. tloušťky, barevné stálosti atd.), ale po sjednocení s ISO má každá z těchto norem jiné číselné označení, např. ČSN EN ISO 7599, ČSN EN ISO 3210, ČSN EN ISO 6581, ČSN EN ISO 2931 a další. Výsledek není příliš přehledný. V minulosti občas došlo k duplicitnímu přidělení třídicích znaků, vesměs u norem, které byly jen vyhlášeny, ve spolupráci s ÚNMZ se však snažíme tyto nežádoucí jevy při revizích odstranit. Třídicí znak sice dnes už může být považován za přežitek, nicméně pořád má svůj význam a při vhodné volbě může usnadnit hledání v databázi ČSN, pokud normy s podobnou tématikou mají blízké třídicí znaky. V minulosti se povedlo takovou strukturu vytvořit např. v podskupině 03 87 (žárové stříkání) nebo 94 50 (smalty) a možno doufat, že bude dodržována i v budoucnu.

Další dvě normy jsou převzetím originálu příslušných evropských norem, takže kromě anglického textu obsahují i národní předmluvu a národní přílohu s překladem některých prvků normy. Tímto způsobem byly vydány ČSN EN ISO 7539-10 (03 8172) Koroze kovů a slitin – Zkoušky koroze za napětí – Část 10: Metoda s použitím vzorků tvaru obráceného U a ČSN EN ISO 7539-11 (03 8172) Koroze kovů a slitin – Zkoušky koroze za napětí – Část 11: Návod ke zkoušení odolnosti kovů a slitin proti vodíkové křehkosti a vodíkovému praskání. U obou norem jde o první vydání, normy rozšiřují již dříve existující soubor.

Další vydanou normou z našeho oboru je ČSN EN ISO 7441 (03 8112) Koroze kovů a slitin – Stanovení bimetalické koroze při atmosférických korozních zkouškách. Jde o revizi již dříve vydané normy, předchozí vydání bylo převzato překladem, nové jen oznámením ve Věstníku. U této normy je zapotřebí upozornit, že byla vypracována v rámci pracovní skupiny ISO/TC 156/WG 4, jejíž vedení dlouhodobě zajišťuje SVÚOM. Proti předchozímu vydání byly do normy doplněny další metody – zkoušení sestavy podložek na šroubu a metoda „wire on bolt“ (drát navinutý na tyči se závitem), viz Obrázek 1. V normě je uvedena Tabulka 1 doporučující použití jednotlivých typů vzorků.

V Swerea KIMAB, Švédsko, byly provedeny porovnávací zkoušky těchto vzorků v různých kombinacích materiálů na 3 lokalitách (atmosférické stanice Stockholm a Bohus-Malmön, přímořská lokalita, viz Obrázek 2, a v blízkosti dopravní komunikace) [1]. První závěry z výsledků zkoušek jsou:

-              vzorky typu dráty na závitu lze použít pouze pro krátkodobou expozici nebo pro atmosférické prostředí s nízkou korozní agresivitou, v ostatních případech jsou vhodnější vzorky typu šroubového spoje;

-              ploché vzorky jsou vhodné pouze, pokud je požadováno hodnocení i mechanických vlastností.

Oznámením ve Věstníku ÚNMZ přejímá evropskou normu i ČSN EN ISO 16701 (03 8122) Koroze kovů a slitin – Korozní zkoušky v umělých atmosférách – Urychlená korozní zkouška zahrnující expozici za kontrolovaných podmínek střídání vlhkosti a střídavého postřiku solným roztokem. I v tomto případě jde o revizi již dříve vydané normy.

Zájemce o organické povlaky můžeme ujistit, že jsme na ně nezapomněli a že i v tomto období je o čem psát. Patrně nejzajímavější normou z tohoto oboru je ČSN EN ISO 2813 (67 3066) Nátěrové hmoty – Stanovení čísla lesku při úhlu 20°, 60° a 85°. Jde o dodatečný překlad normy původně jen vyhlášené ve Věstníku ÚNMZ, který jsme avizovali už v předchozím článku. Proti předchozímu vydání (tj. ČSN ISO 2813:1998) je norma podstatně doplněna a rozšířena, zejména o přílohy. Zde je vhodné upozornit, že se dnes v normách místo termínu zrcadlový lesk (specular gloss) používá jen lesk (gloss).

Další normou, která přejímá příslušnou evropskou normu překladem, je ČSN EN 927-2 (67 2010) Nátěrové hmoty – Nátěrové hmoty a nátěrové systémy pro dřevo ve vnějším prostředí – Část 2: Specifikace funkčních vlastností. Jde o důležitou součást rozsáhlejšího souboru, která může sloužit i k informaci o normách a technických specifikacích popisujících jednotlivé zkoušky.

Tři z technických specifikací CEN citovaných v této normě byly ve sledovaném období zavedeny do soustavy ČSN a není příliš překvapující, že se tak stalo oznámením ve Věstníku. Jsou to ČSN P CEN/TS 16499 (67 2014) Nátěrové hmoty – Nátěrové hmoty a nátěrové systémy pro dřevo ve vnějším prostředí – Odolnost nátěrů na dřevě proti slepení, ČSN P CEN/TS 16498 (67 2015) Nátěrové hmoty – Nátěrové hmoty a nátěrové systémy pro dřevo ve vnějším prostředí – Hodnocení vzniku skvrn způsobených kyselinou tříslovou a ČSN P CEN/TS 16700 (67 2016) Nátěrové hmoty – Nátěrové hmoty a nátěrové systémy pro dřevo ve vnějším prostředí – Hodnocení odolnosti nátěru na dřevě proti úderu. Přejímané dokumenty patří do souboru, kterým CEN navazuje na jednotlivé části EN 927, a budoucnost ukáže, kolik z nich bude později převedeno na technické normy (pak by se patrně staly částmi EN 927).

Bohužel mezi normami přejímajícími evropské normy jen oznámením ve Věstníku ÚNMZ se v tomto období ocitlo i několik těch, které by v minulých letech nepochybně obsahovaly překlad. Z oboru nátěrů do této skupiny patří ČSN EN 13523-15 (03 8761) Kontinuálně lakované kovové pásy – Zkušební metody – Část 15: Metamerie a ČSN EN 13523-23 (03 8761) Kontinuálně lakované kovové pásy – Zkušební metody – Část 23: Odolnost proti vlhké atmosféře s obsahem oxidu siřičitého. V obou případech předchozí vydání byly české překlady, nyní tedy vyšly jen v angličtině.

Podobný osud měla ČSN EN ISO 3233-3 (67 3030) Nátěrové hmoty – Stanovení objemového podílu netěkavých látek – Část 3: Stanovení výpočtem z hmotnostního podílu netěkavých látek stanoveného podle ISO 3251, hustoty nátěrové hmoty a hustoty rozpouštědel v nátěrové hmotě. V tomto případě naštěstí můžeme zájemcům o tento způsob stanovení sušiny poradit, aby si nové vydání v angličtině porovnali s dřívější ČSN EN ISO 23811:2009, která tehdy obsahovala český překlad. Dnešní ISO 3233-3 je revizí bývalé ISO 23811, vztahy mezi jednotlivými částmi ISO 3233 a normou ISO 3251 jsou vidět z přehledu připojeného ke každé z částí ISO 3233.

Celkem pochopitelně by bylo marné hledat český překlad v ČSN EN ISO 8623 (67 0610) Mastné kyseliny talového oleje pro nátěrové hmoty – Metody zkoušení a charakteristické hodnoty.

Vydána byla i jedna norma zabývající se sice nátěrovými hmotami, ale výsledné nátěry slouží ke zcela jinému účelu než k ochraně proti korozi nebo jako dekorativní povlaky. To je ostatně vidět i z jejího názvu – ČSN EN 16623 (03 8242) Nátěrové hmoty – Reaktivní nátěry pro ochranu kovových podkladů před požárem – Definice, požadavky, charakteristiky a označování. Norma přeložena nebyla. V současné době probíhá v CEN revize této normy a má dojít k jejímu rozdělení na části.

I v tomto období bylo vydáno několik norem zabývajících se smalty. O terminologické normě jsme již psali na počátku tohoto článku, další normy jako obvykle přejímají evropské normy oznámením ve Věstníku ÚNMZ.

Nejdůležitější z nich je ČSN EN ISO 4528 (94 5010) Smalty – Výběr zkušebních metod pro smaltované plochy výrobků. Touto normou by měl patrně začít každý, kdo uvažuje o zkoušení jakéhokoli smaltovaného výrobku, a zasloužila by si překlad. Jde o obsáhlý přehled zkušebních metod s vyznačením, pro jaké druhy výrobků jsou vhodné (celkem 33 zkoušek a 30 skupin výrobků). Norma tedy může sloužit i jako rozcestník k normám na konkrétní zkoušky.

Z oboru smaltů byly dále vydány ČSN EN ISO 28764 (94 5011) Smalty – Příprava vzorků pro zkoušení smaltů na ocelovém plechu, na hliníkovém plechu a na litině, ČSN EN ISO 2746 (94 5057) Smalty – Zkouška vysokým napětím a ČSN EN ISO 28721-4 (94 5069) Smalty – Smaltovaná zařízení pro výrobní provozy – Část 4: Požadavky na kvalitu smaltovaných přírubových ocelových trub a tvarovek. Zkoušku smaltů vysokým napětím dříve popisovaly dvě normy – ČSN ISO 2746 a ČSN EN 14430, i na popud ÚNMZ, resp. CTN SVÚOM, byly nyní spojeny do jedné normy EN ISO.

Jelikož byly do soustavy evropských norem dodatečně převzaty některé mezinárodní normy, které se již mezitím staly ČSN ISO, byly k těmto českým technickým normám vydány změny, jimiž se mimo jiné mění označení norem na ČSN EN ISO. V budoucnu byste tedy měli hledat a uvádět ČSN EN ISO 2179 (03 8506) Elektrolyticky vyloučené povlaky. Slitiny cín-nikl. Specifikace a zkušební metody, ČSN EN ISO 4519 (03 8150) Elektrolyticky vyloučené kovové povlaky a obdobné úpravy. Statistické přejímky srovnáváním a ČSN EN ISO 10309 (03 8147) Kovové povlaky – Zkoušení pórovitosti – Ferroxylová zkouška. Příslušné změny mají vyjít v prosinci 2016, vzhledem k jejich charakteru však považujeme za potřebné na ně upozornit už teď, abyste s tím mohli počítat při hledání v databázích a při citování příslušných norem.

Informace o vydání nových ČSN jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách ÚNMZ (www.unmz.cz). Podrobnější informace o jednotlivých normách z oboru koroze a ochrany proti korozi mohou případní zájemci získat v Centru technické normalizace SVÚOM, s.r.o. (www.svuom.cz), popř. u zpracovatele příslušné normy.

Literatura

1. H. Pahverk, L. Sjögren, J. Tidblad, Bimetallic corrosion under atmospheric conditions - Effect of different types of specimens for field exposure tests, EUROCORR 2015

Pavel Dušek, SVUOM s.r.o.

Na 59. Medzinárodnej galvanickej konferencii, ktorá sa koná 21. – 22. 6. 2017 v Kočovciach, sa stretnú slovenskí a zahraniční odborníci z praxe, projektanti, výskumníci a výrobcovia pôsobiaci v oblasti povrchových úprav. Účastníci tohto najstaršieho odborného podujatia v oblasti povrchových úprav budú mať príležitosť vymeniť si poznatky a skúsenosti a nadviazať medzi sebou osobné, pracovné a obchodné kontakty. Súčasne sa na Vás obraciame so žiadosťou o vašu aktívnu účasť formou prednášky alebo firemnej prezentácie.

Zameranie konferencie

Vplyv technológií povrchových úprav na životné prostredie

Progresívne technológie povrchových úprav

Aktualizácia legislatívy a problematika odpadov

Diskusný večer (organizuje SSPÚ)

Odborný garant

Prof. Ing. Ján Híveš, PhD.

Odborná spoluprácia     Programový výbor

ELCHEM SR Bratislava, SK            Ing. Bielková Marta, CSc.

ČSPÚ, CZ             Ing. Obr Ladislav, CSc.

AKI, CZ Ing. Kouřil Milan, PhD.

FCHPT STU v Bratislave, SK         Prof. Ing. Fellner Pavel, DrSc.

Doc. Ing. Zemanová Matilda, PhD. Ing. Jana Jurišová, PhD.

SSPÚ, SK             Ing. Ivic Peter

Termín uzávierky prihlášok príspevkov: 31. marec 2017 Rokovací jazyk: slovenský, český, anglický Predpokladané účastnícke poplatky:

vložné (organizačné náklady + strava)   120.- €

vložné pre členov SSPÚ, ČSPÚ  105.- €

zborník 10.- €

firemná prezentácia-prednáška               33.- €

firemná prezentácia v zborníku A5         33.- €

prezentačný stôl             17.- €

Program konferencie spolu so záväznou prihláškou a požiadavkou na ubytovanie bude rozoslaný do 15. mája 2017.

Kontaktná adresa:

doc. Ing. Matilda Zemanová, PhD.

59. Medzinárodná galvanická konferencia

Ústav anorganickej chémie, technológie a materiálov FCHPT STU v Bratislave Radlinského 9, 812 37 Bratislava

Tel.:+4212/59325 468; 0917 674560, +4212/59325 465;  +4212/59325 774

e-mail: matilda.zemanova@stuba.sk; jana.jurisova@stuba.sk www.sspu.sk     www.fchpt.stuba.sk